Jak jsem “radikálně” změnila stravu
Tak jako v nadpisu jsem si to často v životě představovala, a pravidelně jsem každé pondělí radikálně měnila stravu, začínala držet dietu, jíst zdravě a podobné další hlášky z mých let mezi 15ti a 30ti lety. Vyzkoušela jsem za ty roky hodně přístupů, kúr i diet. Diety mě ale nikdy moc neoslovovaly, spíše se mi líbily různé přístupy ohledně zdraví a složení stravy, doplňků stravy a podobných věcí. V podstatě až do nějakých 30ti let jsem se ve stravě hledala a pak tak nějak udržovala svůj systém až do těhotenství.
První velká změna u mě proběhla v těhotenství, kdy jsem si uvědomila, jak důležité je to, co jím. Nejen kvůli tomu jak vypadám, ale hlavně kvůli mému zdraví. Když mi v životě od roku 2013 díky těhotenství a mateřské dovolené vzniklo více času, začla jsem se tímto tématem zajímat více do hloubky. Dost se mi během těchto let změnila postava – k lepšímu – a také se mi vylepšilo spousta zdravotních drobnějších i větších problémů.
Ta „radikální změna“ přišla ale až v roce 2021. Nebyla ale zdaleka tak radikální, jak jsem si vždy představovala. Vše začalo tím, že jsem zjistila několik potravinových intolerancí na krevním testu, který jsem si udělala víceméně ze zvědavosti. Poté, co jedny z hlavních intolerancí byly mléčný protein a vajíčka jsem se nejprve zaměřila na tuto oblast.
Vůbec to nebylo jednoduché, nebudu vám lhát. Já, která jedla každé ráno k snídani bílý jogurt, kešu oříšky a zapékané müssli, jsem najednou přesně toto nesměla. Takže první změna nastala ve snídani, nahrazení během dne všech produktů s mléčným proteinem – tzn. všech druhů živočišných mlék, mých oblíbených proteinových mixů, sladkostí s mlékem a vajíčky…Tato etapa byla nejtěžší a trvala postupně asi 3 měsíce.
Velmi mi v této fázi pomohlo nakupovat ve speciálním veganském obchodě, kde většina mých intolerancí byla prostě pryč a na dalších individuálních jako mandle a kešu oříšky jsem se mohla lépe soustředit. Než si člověk najde alternativy a objeví nové obzory, trochu to trvá a nebudu lhát, je to komplikovaný a bolestivý proces. Když v hlavě ale přijde rozhodnutí a brzy na těle pocítíte výsledky, tak to pak jde už líp a líp.
Často se mě ptáte, jak teď jím a co bych vám poradila. Má se to tak. Nikdy jsem nechtěla dělat výživové poradenství, jelikož každý jsme jiný a je to hlavně o psychice. V první řadě se musíte rozhodnout. Poté bych doporučila test na potravinové intolerance, pokud vás to zajímá, nebo prostě si vybrat jeden z přístupů, který vás v dané době oslovil a zkusit ho následovat. Pro mě byly skvělé informace a nápady na jednoduché recepty například v knize Život bez pšenice, nebo přístup omezení či vyřazení bílého cukru.
Můžete vyzkoušet, jak na vás bude působit ketodieta…hlavně si vyberte něco, co vám dává smysl, vyzkoušejte a vezměte si z toho maximum, co váš jídelníček obohatí. Takto se můžete postupem let propracovat k jídelníčku, který vám nejlépe sedí. Od 15ti let počítám kalorie a když chci zhubnout vím, že musím vytvořit kalorický deficit. Když ho někde přetáhnu, tak ho pak v následujících dnech zase vyvážím a jím méně, nebo si po dovolené dám prostě odlehčovací týden 😊 Za ty roky jsem se v tom naučila chodit a znám své tělo.
Jak jím teď:
Ráno si vařím bezlepkové kaše, ideálně každý den trochu jinou. Základ je rostlinné mléko s vodou, ovesné vločky, rýže, pohanka, čiroko, kukuřičná krupice. Ovoce čerstvé i sušené, pár oříšků, různé druhy sirupů. Prostě to střídám, aby to bylo pestré.
V poledne si většinou dávám bezlepkový chleba, někdy i s lepkem, prostě jak mám chuť. Udělám si sendvič, na kterém je zelenina, rostlinná pomazánka, nějaká semínka a většinou jako zákusek řádku tmavé čokolády. Dle situace v práci si někdy k obědu dám shake od firmy Ringana D-eat, který je veganský a dá se pokaždé jinak dochutit, má skvělé složení a na menší oběd či večeři je ideální.
K večeři si dělám různé druhy čočky, rýže, brambor, další luštěniny se zeleninou a lehkou omáčkou či bez omáčky. Jednou za týden máme většinou rybu nebo steak, vegan úplně nejsem, ale hodně jsem maso omezila a dělá mi to dobře. Místo šunky jsem si našla rostlinné veganské pomazánky, člověk by se až někdy divil, co vše v takovém specializovaném obchůdku najde. Po večeři si zase dávám malý dezert – řádku čokolády, malou porci zbylé kaše ze snídaně, vlastně upečený zdravý koláč nebo si něco hotového koupím v regionálních čerstvých pekařstvích.
Snažím se jíst jen třikrát denně a mezi obědem a snídaní mít zhruba 14 hodin odstup. Někdy místo velké večeře udělám velký oběd a menší večeři. Sobotu a neděli trochu povolím uzdu a zajdu si ráda s přáteli na večeři, o dovolené si dopřeju téměř všechno, ale v rozumné míře. Tak nějak jsem se našla a dělá mi to dobře. Kvůli štítné žláze jsem hodně omezila lepek v posledním půl roce a na krevních testech je to i znát, cítím se líp.
Moje pravidlo je maximálně čerstvé potraviny, jednoduchá příprava, hodně zeleniny a trochu ovoce, alkohol a kávu jsem v podstatě skoro odbourala. Ale s přáteli si ráda šálek či skleničku dám.
A jak jste na tom vy, co by vás k tomuto tématu ještě zajímalo, nebo se naopak podělíte o vaše zkušenosti?
Závěrem tedy – radikální změna nemusí být ze dne na den, ale když se podíváte dva roky zpět může vás hodně překvapit a budete na sebe pyšní, kam jste malými kroky a systematičností došli. A to platí nejen v jídle 😊